Deratizace

Deratizace je proces hubení či omezování výskytu různých hlodavců, jako jsou například myši, potkani nebo také hraboši. Nejčastěji se provádí v obytných domech či bytech, dále v různých sklepních prostorách, hospodářských staveních a méně také ve volné přírodě.

V období karantény sleva 10% na všechny služby

Likvidace hlodavců se provádí především z důvodu ochrany lidského zdraví, jelikož tito škůdci mohou přenášet různá infekční onemocnění, ale také kvůli zabránění velkým ekonomickým škodám. Deratizace je součástí ucelené ochrany proti veškerým možný škůdcům, která se označuje jako DDD - deratizace, dezinsekce a dezinfekce.

Potřebujete rychlou deratizaci v Praze a okolí? Volejte ihned 736 226 368!

Naše společnost ASD SERVIS zajišťuje veškeré služby v oblasti deratizace v Praze a jejím okolí - od preventivních monitorovacích pokládek až po plošné zásahy v interiéru a exteriéru.

Vlastní práce provádějí odborně vyškolení a zkušení pracovníci, kteří dokáží za pomoci pečlivě vybraných, účinných a ekologicky bezpečných prostředků spolehlivě zasáhnout a pomoci i poradenskou službou.

Deratizační metody

Podle použitých prostředků rozlišujeme tři různé způsoby deratizace:

• mechanická deratizace,
• chemická deratizace,
• deratizace dalšími metodami.

Mechanická deratizace

Jako mechanická deratizace se označuje způsob likvidace škůdců za použití odchytových či nástrahových pastí na hlodavce. Do těchto pastí vkládají deratizátoři různé návnady (na sýr Vámi myši často vůbec nezareagují). Poté se každý den provádí pravidelné kontroly, protože při usmrcení hlodavců může dojít k úniku krve, kterou se poté krmí roztoči, vši nebo blechy.

Chemická deratizace

Tento druh deratizace se provádí za použití jedů, které odborníci označují jako rodenticidy. Jedná se o speciální pesticidy určené k likvidaci hlodavců. Jelikož antikoagulanty u těchto škůdců narušují srážlivost krve a jsou při jejich likvidaci poměrně úspěšné, deratizátoři nejčastěji volí pindon nebo warfarin. Dále se používají také cholekalciferol a agrokalciferol, které způsobují hyperkalcémii neboli navýšení hladiny vápenatých iontů v krvi hlodavců.

Deratizace dalšími metodami

Kromě mechanické a chemické deratizace existují také další méně známé metody, pomocí kterých odborníci nevítané návštěvníky likvidují. Sem patří nasazení jejich přirozených nepřátel, jako jsou například kočky.

Možnosti deratizace podle rozsahu a četnosti provádění:

• jednorázová deratizace,
• pravidelná preventivní deratizace,
• celoplošná deratizace.

Jednorázová deratizace

V prostorách, kde se hlodavci vyskytují nejvíce (domácnosti, sklepy, provozovny), se používá jednorázová ohnisková deratizace. Odborníci v tomto případě většinou volí mechanické nebo chemické prostředky. Účinek se obvykle projeví během několika dní po jejich aplikaci, je však pouze krátkodobý.

Pravidelná preventivní deratizace

Jak napovídá samotný název, pravidelná preventivní deratizace se využívá především jako preventivní opatření proti výskytu hlodavců. Provádí se v pravidelných intervalech (například na jaře a na podzim) a její účinky bývají dlouhodobé.

Pokud se jedná o potravinářská a zemědělská zařízení, deratizátoři musí objekty navštívit čtyřikrát ročně, pravidelně je kontrolují a vyměňují zde nástrahy.

Celoplošná deratizace

Celoplošná deratizace je určená k ochraně většího území, jako jsou například sídliště, městské areály, sklady nebo průmyslové objekty. Obvykle se provádí na jaře a na podzim a důležitá je spolupráce se správcem místní kanalizační sítě.

Neodborná deratizace

Chcete při hubení škůdců ušetřit a láká vás koupě běžně dostupných pastí, jedů a návnad? Tyto deratizační prostředky sice stojí méně než za zásah deratizátora, celou situaci s nimi ale můžete jenom zhoršit a ve výsledku se vám tento krok značně prodraží.

Neodborné hubení škůdců vlastními silami nedoporučujeme!

Hubení hlodavců svépomocí nikdy nenahradí zásah deratizační firmy, která se škůdců zbaví rychle a bezpečně. Důrazně proto varujeme zákazníky před deratizací vlastními silami nebo za pomoci neodborné firmy. Hubení hlodavců může být nejen neefektivní či naprosto bez výsledku, v horším případě může dojít také k újmě na zdraví nebo poškození majetku.

Nejčastěji deratizovaná místa

Naši odborníci z firmy ASD SERVIS nejčastěji zasahují na těchto místech:

• uvnitř sklepů činžovních, panelových a rodinných domů,
• v podzemních prostorách, jako jsou garáže a technické místnosti,
• v prodejnách, jídelnách a restauračních zařízeních,
• v obchodních a jiných veřejných komplexech,
• v ubytovacích zařízeních.

Jak často se deratizace provádí?

Při akutním ohrožení a přemnožení škůdců se deratizace provádí třikrát za sebou v daném časovém intervalu. Preventivní zákrok je ale vždy účinnější a levnější než řešení nepříjemných následků. Doporučujeme proto tento způsob deratizace provádět dvakrát do roka.

Kteří hlodavci trápí české domácnosti nejvíce?

• potkan obecný,
• myš domácí,
• krysa obecná,
• hraboš polní.

Potkan obecný

Potkan je velký myšovitý hlodavec, kterého si můžete snadno splést s krysou. Má ovšem světlejší srst (šedohnědou či hnědou), menší uši, tupější čenich a ocas kratší než tělo. Samice mohou být březí až šestkrát ročně a při každém vrhu porodí 5 nebo více mláďat. Jedná se o velice inteligentní živočichy, kteří nejčastěji žijí na temných a vlhkých místech, jako jsou sklepy, kůlny nebo kanalizace.

Jaké škody potkani způsobují?

• ničí skladované potraviny,
• přenáší infekční choroby a parazity,
• ruší obyvatele domácnosti šramotem,
• koušou elektrické kabely a ničí majetek,
• mohou napadnout i domácí zvířata.

Přítomnost potkana v domácnosti poznáte podle charakteristického myšího zápachu, ohlodaného nábytku a šedohnědého oválného trusu. Hubení potkanů probíhá za pomoci speciálních pastí, které se nazývají staničky. Naši deratizátoři je rozmístí po zasaženém objektu a během dalších návštěv postupně doplní novou návnadu a odstraní zlikvidované hlodavce.

Myš domácí

Myš může sice působit neškodně, ve skutečnosti se však jedná o velice nebezpečného domácího škůdce. Jde o malého hlodavce, kterého poznáte podle štíhlého těla, dlouhého hladkého ocásku, velkých černých očí a velkých předních zubů. Živí se různými semeny, obilím, ovocem, hmyzem i lidskými potravinami.

Jak myši škodí?

• žerou lidskou potravu,
• velkou část potravin znehodnotí trusem a močí,
• okusují kabely a další vybavení domácnosti,
• zanechávají po sobě charakteristický zápach,
• přenáší na člověka nemoci - salmonelózu, leptospirózu, střevní parazity..

Myš domácí se rychle množí, za jeden rok totiž může porodit až 100 mláďat. Jako své obydlí využívají tito hlodavci různé dutiny a úkryty v blízkosti lidí a zdrojů potravy. Jejich trus má oválný tvar, je černý a na vzduchu rychle tvrdne. Pro hubení myší se používají různé nástrahy neboli staničky, které je humánně zlikvidují.

Krysa obecná

Mezi nepříjemné škůdce patří také krysa obecná, která je rozšířená ve všech teplejších oblastech světa. Jde o středně velkého hlodavce, který má tmavou srst (černou nebo břidlicově šedou), větší uši než potkan a ocas delší než tělo. V potravě krys převažuje zrní, ovoce, zelenina a brambory. Rozmnožují se v průběhu celého roku, v jednom vrhu je většinou 6-8 mláďat.

Jaké škody mohou krysy způsobit?

• okusují kabely, nábytek a další majetek,
• znehodnocují zásoby potravin,
• v minulosti šířily morové epidemie,
• přenášejí infekční choroby (například Seoul virus).

Krysa obvykle žije v blízkosti lidských obydlí. Na rozdíl od potkana se jedná o suchomilný druh, proto vyhledává vyšší místa, jak jsou například půdy, sýpky nebo horní patra domů. Její přítomnost poznáte podle tmavého trusu, který má oválný vřetenovitý tvar. Při hubení těchto škůdců se využívají speciální pasti s potravinovou nástrahou.

Hraboš polní

V České republice patří hraboš polní mezi nejčastěji se vyskytující hlodavce. Měří zhruba 8-12 centimetrů, má hnědou či šedou srst, krátký ocas, zaoblený čenich a robustnější stavbu těla než myš. Živí se různými obilovinami, brambory, mrkví, kořeny a kůrou mladých stromů. Trus hrabošů, který má zelenavou barvu, najdete většinou v blízkosti nor a míst, kde hledá potravu.

Jak hraboši škodí?

• okusují polní plodiny,
• okusují mladé stromy,
• požírají kořínky, hlízy a zrní,
• podhrabávají trávník na pastvinách,
• způsobují škody na skladované řepě,
• přenáší horečnatá onemocnění a leptospirózu.

Hraboš se nejčastěji nachází na loukách a polích, kde si vytváří složité nory a následně žije ve velkých koloniích. Samice vyvádí mláďata až sedmkrát ročně a díky velmi časné pohlavní dospělosti dochází u hrabošů k pravidelnému přemnožení. V takovém případě je nutné přistoupit k deratizaci, která se provádí prostřednictvím deratizačních boxů s nástrahou nebo pomocí zvukových zařízení.

Nezapomeňte, že deratizace profesionální firmou nejen ochraňuje lidské zdraví, ale zamezí také ekonomickým škodám na Vašem majetku!